Libík,
nevim, ale měla jsem to od dětství. Padala jsem do průšvihů každou chvíli,ale na rozdíl od většiny ostatních jsem se ze všech vždycky nějak vyhrabala, prostě najednou bliklo světýlko-a dost!! Já nevim,anděl strážnej?
Nebylo to jen u toho bohémství, i u jných věcí.
příklad: koupili jsme pozemek, chtěli jsme stavět. Kvůli tomu jsme ze dne na den prodala byt, ve kterým jsme bydleli se dvěma dětma. Pronajali dům v místě, kde jsme vybrala školu pro starší dítě. (úplně jinde než jsme předtím bydleli, prostě jsem si vybrala školu
Vyběhala jsem stavební povolení a mělo se začít stavět.
A najednou-blik, jednoho dne jsem přestala mít chuť. Prostě mi něco říkalo,že ne, že nechci stavět. Sedla jsem nad internet, vybrala si dům, hotovej, ještě ten den se tam jela podívat byl to "on" a ještě ten den jsem obvolala budoucí sousedy na našem pozemky, jeslti neví o někom, kdo by koupil ten náš pozemek.
Pozemek se hned prodal.
My si vyběhali hypotéku, přestěhovali se do novýho a za dva měsíce nato jsme se dozvěděli, že pozemky nám byly prodány nějak nezákonně či co, my o tom nikdo nevěděli, takže byla vznesena žaloba na prodejce, ale ta kauza se táhne roky, už asi deset let, ti lidi tam mají postaveno,ale nesmí nic prodávat, protože podle zákona jim nepatří ten pozemek pod domem, není to dořešeno.
To jen jako příklad, mám v sobě nějakou kontrolku prostě, ta mě brzdí, včas, v různých situacích