"když má člověk přiměřené ambice, mnohem jednodušeji je pak se životem spokojený "

Moniko, to je velmi přesné.
Já jako dítě z šedivého normalizačního sídliště v pohraničí, které se na čokoládu chodilo dívat do výlohy Tuzexu, to mám velmi snadné.
Můj život je o tolik barevnější, svobodnější a luxusnější, než jsem si dokázala představit, že nemohu být nespokojená. Já vlastně pořád vděčně žasnu, čeho jsem se dožila