Moje bláznivá kočka vyhrabává (skoro) nové lino zpod hlavních dveří, už jsou tam pořádné "výkusy", jak se snaží prohrabat ven. Nevím, kam by šla v téhle zimě. No to asi nemůžu pochopit :) U toho samozřejmě mňauká a volá na celé kolo.
V létě jezdila s námi na chatu, svoboda se jí zalíbila, toulala se tam se sousedovic kočkou. Naposled jsme odjeli bez ní, nemohli jsme čekat, už byl večer. Tomáš tam jezdil každé odpoledne, volal ji, dával jí baštu. Na zavolání přišla, ale jen se na něj koukla a zmizela, jídlo mizelo taky, v peřině vytlačený důlek, že tam asi spávala. Po pěti dnech jsem tam zajela s kamarádkou. Volala jsem ji a ona mňoukala, pak se objevila na plotě a utíkala k nám. Klekla jsem si do trávy a měla strach, že se otočí a odejde, ale ona mi vletěla přímo do náruče :) Doma se ode mě čtyři dny nehla, všude jsem ji měla pod nohama nebo na klíně, břiše, prostě zlatíčko. Jenže pak to začlo. Už čekám, kdy přiběhne nějaký soused, co to tu máme za kravál.

Od té doby takhle vybrekává po večerech. Tak nevím, jak to bude na jaře. Jestli je to venkovní kočka, nikdo mi to neřekl.. :)

Dveře každý večer barikáduju, stejně se tam dostane. Poslední týdny paní Mayová přidala novinku - čapí přede mnou a mňouká ze všech sil a hledí na mě očima přes celou hlavu. Nevím, co chce - co přesně, je po jídle, má otevřený balkon, s Riškou poslechla pohádku.. No a když tak zírá, začala mě tahat za rukáv a popobíhat. Když vstanu, vede mě k misce, ale masíčka si pak ani nevšimne, vede mě k balkonu, ale tam proletí jak tryskáč a pak poletuje po celém bytě. Když si sednu, začne nanovo.
Jak už se zvednu, hraju si s ní, s kuličkama, šňůrkama, rybkou na provázku, s peříčkem. Všechno bere - ale jen chvilku.

Myslela jsem, že s ochlazením a dešti se uklidní. A ne.
Tak co s ní?
Pomohl by jí třeba kámoš? Jak posílám ty háčkované kočičky do útulků a vidím tam ty božátka.. Ale do paneláku dvě kočky? A jakou, aby mi na jaře na té chatě nezdrhli oba tygři.
Nebo máte radu na nějakou čupr hračku, budou vánoce no.