Tak dejme tomu, že upeču buchtu, se kterou si dám práci a myslím, že se mi povedla, a rodina ji sežere beze slova.

Ano, mohla bych usoudit z toho, že ji sežrali enormně rychle a nic nenechali, že se asi povedla, ale nevím jak kdo, ale já to občas potřebuju slyšet i explicitně, a myslím si, že je dobrý i navykat okolí, aby občas dávalo pozitivní zpětnou vazbu.

Takže když mi buchtu někdo pochválí, tak se snažím říct "ano, děkuji za poklonu, také mě potěšilo, jak se mi povedla", a když neřekne nic, tak to holt občas řeknu sama (že si myslím, že se mi tentokrát fakt povedla).