Náušnice mám téměř od narození, od 19 let druhou dírku v uchu, od 21 let piercing pupíku (šel ven jen 3x, vždy na konci těhotenství, jinak jej nosím pořád). Léta se mi líbí více "peciček" v jednom uchu. Když už mě chuť nepřešla doteď, říkala jsem si, tak už asi nepřejde a půjdu do toho. Okolí mě překvapilo reakcí, jestli na to už nejsem stará. Moje odpověď, že uvažuju i o mikrobriliantíku do nosu, přinesla reakci v tom smyslu, že to dělají jen puberťáci.
Stojím si za svým, v levém uchu mám tři zirkonky, v pravém dva, cítím se s nimi dobře a věřím, že i milimetrový (ten nejmenší možný) bezbarvý kamínek by mému nosu slušel i teď, ve čtyřiceti letech.

Jak kdo vnímáte piercing a tetování (to nemám, ale přes 20 let se mi pořád líbí mnou kdysi vybrané motivy a vím, že mít je na těle, nelitovala bych) v souvislosti s věkem nositele?