V pohodě

Jako starší dítě jsem celoročně jezdila sama na kajaku na Vltavě, ať už po ní pluly ledy nebo balíčkové maso. Občas jsem se práskla. Třeba v lednu. Ale byli jsme pod dozorem profesionálů, s vybavením, vždycky bylo v okolí pár motorových člunů, na nich deky, vysílačky. Bezpečnost byla brána hrozně vážně, řeka je zrádná.

Sama občas děti vytáhnu na raft, na deblkajak, už roztočí pádlo, ale ještě jim to moc nezabírá. Ovšem měla bych fakt problém pustit je bez dostatečného zajištění nebo aniž bych věděla, jak je vyřešena bezpečnost. Bydlíme u řeky. Jen za posledních pár let se tu v okolí utopilo pár dětí. Vodu je třeba brát vážně, navíc někdy může situaci zkomplikovat úplná blbost. Třeba tepláky od Ježíška – byly nové, tradičně o pár čísel větší, a když jsem v nich hned v lednu sletěla do vody, vytáhly se asi o půl metru a táhly mě pod vodu.

"ze školních lyžáků je víc úrazů než z raftů"
A v kuchyni je víc úrazů než na padáku.