Řešit věci za pochodu zavání provizoriem.
Já to zažila s prvním dítětem a už bych do toho nikdy nešla. Dělají se kompromisy na obě strany a nakonec člověk zjistí, že si mimino neužil, protože lítal kolem bydlení a bydlení taky nemá dotažené, protože rozhodující byla rychlost dodání a samozřejmě finance, které spolklo mimino.
Další děti se už narodily do načinčaného a nového bydlení a byl nebetyčný rozdíl.

Sestra teď čeká první dítě v 33 letech, co vím, tak žádné potíže. ALe jsme plodná rodina a děti po čtyřicítce nejsou výjimkou.