Jestli ses, Carollyn, poznala v tom řepíku, tak jo...určitě :o)...zrovna tahle kytka je docela dobře viditelná i pro toho, kdo to tak v sobě má.
jenže to by sis musela jít koupit celou lahvičku a je tam potřeba domíchat ještě určitě další, a to už by lezlo do peněz, zvláš´t pokud by se ti to v čase měnilo...i když - pokud myslíš, že jsi jen řepík...tak použij ten, Zkazit nemůžeš fakt nic.

hele, tak třeba ještě tady..ale je jich 38 celkem:
Ta kniha je samozřejmě obsáhlejší, tohle je jen výtah.

2) Aspen - Topol osika
Osika je spojena s duševními potenciály neplodnosti, zdolání a vzkříšení. V negativním stavu je člověk nevědomky zachycen v představách strachu. Říká se, že lidé, kteří Osiku potřebují, mají o jednu vrstvu pokožky méně, hranice jejich fyzického reálného vědomí jsou vůči ostatním úrovním, obzvláš´t vůči úrovni emocionální, velmi slabé.
V této úrovni je krom osobních zážitků usídleny kolektivní představy – věci „nereálné“, ale přesto skutečné, jsou to všechny představy, strachy, fantazie a pocity všech lidí za celý čas lidské existence – tzv. Astrál.
Lidé, kteří Osiku potřebují, jsou, aniž by o tom věděli, silněji než ostatní jedinci dnem i nocí zaplavováni myšlenkami a představami z této astrální emocionální úrovně, které neumí jejich bdělé vědomí zařadit, protože mu zdroj oněch impulsů a zachycených emocí není znám. To způsobuje strach - nezvyklý druh strachu, při kterém běhá mráz po zádech a ježí se vlasy na šíji. Je to neuchopitelný, nepojmenovatelný strach z něčeho skrytého a neznámého.
„Mám hrozný strach, ale nevím, co by to mohlo být.“ – typické rčení. V extrémním případě trpí člověk pekelnými mukami a celé tělo trpí s ním. Ale strach zůstává, člověk je proti němu bezmocný, protože je to strach nepojmenovatelný, nemůže nic dělat. To je frustrující, strach to ještě zvyšuje.
Představme si, že pacienti v takovém okamžiku uváznou v strachem obsazené astrální úrovni a nemohou se spojit se svým Vyšším Já, které by jim vyslalo pomocné síly a informace.
Děti mohou toto zažívat ve spánku, mají panický strach ze tmy a z neznáma, z toho, co se tam skrývá.
Je to extrémní senzitivita stromu osiky s jejími třesoucími se listy, i člověka, který osiku potřebuje. Tito lidé jsou jako seismograf, mají nevědomou anténu pro nadcházející konflikty a psychické poruchy v druhých lidech. Lidé s osikovým charakterem registrují všechno a spotřebují při tom mnoho síly.
Navíc, protože své strachy neumí pojmenovat, protože jsou skryté a hluboké a neidentifikovatelné, nemohou s nikým o nich ani mluvit.
Kdo osiku užívá, zažije, jak se strachy budou zmenšovat a jak poroste a zesílí jeho vnitřní důvěra, že v úrovni strachu je ještě něco jiného, většího, smysluplnějšího, v čem se člověk nakonec cítí v bezpečí. Člověk pozná, že velký Boží zákon, Boží síla lásky je ve všem a nade vším a že dělá veškerý strach zbytečným.
Tato důvěra umožní vědomě prožít pozitivní stránku Osiky – schopnost naladit se na jemnější nehmotné vědomí, bez bázně je odhalit, prozkoumat a evetuelně použít pro dobro své i svých bližních – třeba jako vychovatelé, diagnostici duševna, psychoterapeuti atd...

3) Beech - Buk lesní
Buk je spojen s duševními kvalitami soucitu a tolerance.
Ten, kdo potřebuje Buk, přistupuje krititcky, tvrdě a netolerantně ke svému okolí podle svých subjektivních měřítek. Ostatní lidi jsou posuzováni podle jeho přísných kritérií a člověk je vnitřně odsoudí, aniž by se vcítil do jejich pozice nebo jejich pocitů.
Do tohoto stavu se čas od času dostane každý člověk, který je třeba sám nespokojený a nemá věci srovnané v sobě. Ale místo do nitra se obrací na druhé a vidí na nich chyby, někdy se o nich odtahuje a připadá si druhým jaksi nadřazen. Může se chovat velmi arogantně, nesmiřitelně. Vnitřně lidi soudí, vidí ihned jejich chyby a slabosti, ale neumí být shovívavý a neumí se vcítit do jejich pocitů. Odsuzování je vybrušované, ústní koutky jsou stažené dovnitř, skutečně - jen málokdy je člověk tak arogantní jako v tomto stavu. "Jen když slyším ochránci přírody, to mi stačí." "S osobou s takovým názorem se nehodlám stýkat!"
Je to učitelka, která vzpřímená v šedém obleku vyžaduje bezpodmínečný pořádek, přesnost a disciplínu, a přitom úplně ztratila ze zřetele, že všichni lidi si nenesou stejné nadání a že nemají stejné sociální startovní podmínky.
Člověk v tomto stavu vidí třísku v oku druhého, ale břevno v tom svém ne.
Někdy tento stav pramení z ponížení a neváženosti, z nenávisti, zklamání, urážek vlastního sebevědomí. Jako kompenzační opatření se člověk kus odtáhl a vybudoval si vlastní systém hodnot, v kterém se cítí druhým nadřazený. Pocity ponížení a nevážnosti se potom člověka nedotknou tak silně, protože jsou do okolního světa promítány ve formě kritiky a arogance. Aby byl člověk vlastním bolestným zážitkům co nejméně vystven, jsou vlastní pocity zatlačované co možná nejhlouběji, a tím je potlačovaná i možnost přenést se do pocitu jiných lidí.
Omyl tkví v tom, že člověk nepochopil učební program své duše, nepřijal ho a odmítl negativní zkušenosti s tím spojené. Projektuje si události do svého vlastního vnímání. Jeho negativní myšlenky škodí jak onomu člověku, tak i jeho okolí a větší jednotě. Je podrážděný, osobnost tvrdne a tuhne, protože nevyměňuje energii ani se svým Vyšším Já ani se svým okolím. Okolí je zmateno, nechápe, jeho reakce se ale negativně odrazí zpět k osobnosti .
Jakmile člověk opustí omezené měřítko hodnocení a otevře se pro své Vyšší Já, ukáže mu duševní energie jiná měřítka hodnocení a možnosti poznání a sebepoznání. Kritika se mění v porozumění, nedůtklivost v citlivost na impulsy Vyššího Já. Z arogance se stane pravá láska a tolerance, ona tolerance, jak píše Bach, která nechala Ježíše na kříži prosit za své trýznitele:"Otče, odpusť jim, protože nevědí, co činí".
Člověk si musí uvědomit, že je jen malé kolečko v soukolí celého "stroje" nebo jako buňka celého velkého organismu, která posuzuje jen z hlediska svého vlastního omezeného vnímání.
A také by měl vědět, že jsme koneckonců zrcadlením vzájemných projekcí, proto by neměl dále promítat vlastní negativní obavy a obranné mechanismy do druhých lidí, ale raději by se měl pokusit v sobě najít pozitivní projekce druhých. Tak dostane místo pocitu ohraničení pocit jednoty, duševní příbuznosti a harmonie, které navzdory své kritické mánii hledá i člověk v negativním stavu. Když tento pocit jednoty v sobě najde, stane se i pro okolí náhle harmoničtějším.
Buk obnovuje kontakt se sebou samým a s Jednotou. Po působení kapek člověk získá pochopení pro druhé lidi, je tolerantní, ale zůstanou mu dobré diagnostické schopnosti odhadu druhých. Kapky uvolňují samolibost, uvolňují i vnitřní přísnost a do energetického systému vnášejí radost, veselí a barevnost. V pozitivním stavu je člověk jako tolerantní diagnostik - umí použít svůj lidský rentgenový pohled a svou soudnost konstruktivně ke svému a i všeobecnému prospěchu.

4) Centaury - Zeměžluč lékařská
Zeměžluč je spojena s duševními kvalitami sebeurčení a sebeuskutečnění. Zeměžluč je nejsenzitivnější ze všech 38 duševních stavů. Člověk je citlivý, zvlášť vůči dysharmonickým energiím. Je často nejistý, rozrušitelný a zranitelný. Může se cítit nemocně a neví, že nemoc pochází z tohoto stavu.
Například děti se silným rysem zeměžluče jsou často ochotné, poddajné a úslužné. Chvála a pokárání u nich nesou ovoce. Jako dospělí se dostanou lehko pod vliv silnější osobnosti, která využívá jejich vrozené ochoty k vlastním egoistickým cílům. Obětavě obskakují a ošetřují druhé lidi z rodiny, vzdávají se dokonce vlastního osudu ve prospěch druhých.
Tito lidé říkají: "když já neumím říct ne, neumím ho zklamat, nemůžu odejít, nemohu odmítnout, neumím, nemůžu ji poslat pryč".
Tito lidé mají porušený vztah k vlastní vůli. Jsou to lidé, kteří duhým nedělají žádné problémy, kteří se ochotně poddají vůli druhých silnějších lidí, dají se lehce využít a zneužít. Jsou to lidé, kteří neumějí říct NE.
Degradují se na jakousi duševní rohožku, bývají přepracovaní, protože si nakládají víc než unesou, ale tento stav nevidí, neuvědomují si ho. Samou úslužností k druhým mohou zameškat své vlastní životní úkoly. Je to třeba dcera, která se "musí" starat o matku a nemůže si pořídit vlastní rodinu, syn, který "musí " převzít otcovu firmu, i když by chtěl mít vlastní zajímavé povolání. V historii služebná nebo společnice, která žije pro své panstvo a vzdala se svého života.
Po užívání kapek dochází k správnému rozlišování vlastní vůle a vůle jiných, člověk ví, kdy má říct ano a kdy ne, i ve skupině zachovává svou osobnost. Může sloužit druhým, ale podle svých přání a představ, nezapomíná na svoje vnitřní cíle a úkoly.
Zeměžluč pomůže vybudovat ztracený kontakt k vlastní vůli, posbírat energetické potenciály osobnosti a stabilizovat je. Člověk ví, kdy má říci ano a kdy má říci ne, umí se dobře integrovat ve skupině, ale zachovává si svou identitu. Zasvětí život své skutečné úloze....
Pomocnou praktikou je ptát se: "Co skutečně chci já?"

5) Cerato - Rožec
Rožec je spojen s principem vnitřní jistoty, s vnitřním hlasem a intuicí.
Člověk, který potřebuje Rožec, má problémy akceptovat svou vnitřní intuici, správné vnitřní poznatky, potlačuje je záměrně a všechno převrací do rozumových argumentů. Je nejistý k vlastnímu rozhodnutí, má nedůvěru k vlastním vnitřním závěrům. Takový člověk hledá odpovědi ve vnějším světě, v obvyklých teoriích. Je vyžadováno rozhodnutí, intuitivně je odpověď zde, ale racionální rozum tuto odpověď nepřipustí, bleskově ji zakryje obvyklými argumenty a převzatými vzory chování. To, co bylo intuitivně rozeznáno jako správné, nemůže být přeneseno do praxe. Vznikne nevědomá rozpolcenost. To vede k nejistotě vůči vlastnímu rozhodnutí, k nedůvěře ve vlastní intuici.
Nedorozumění záleží na osobnosti, která se zdráhá vidět a akceptovat roli Vyššího Já. Místo aby člověk viděl, že ho k tomu, co je pro něj nejlepší, může vést pouze cesta Vyššího Já, hledá odpověď ve vnějším světě, často v běžných teoriích, získaném mínění a ve zkušenosti osob zcela jiného založení.
Takový člověk se ptá všech kolem - "A jak bys to udělal ty na mém místě?" Lidé v tomto stavu vůbec nevědí, že vědí sami dost na to, aby se na sebe mohli spolehnout. Proto hromadí stále více informací (jako na vkladní knížce), ale neuvádějí je patřičně do života. Nedůvěřují vlastnímu úsudku, přehnaně důvěřují úsudku druhých (zvlášť pokud jsou to autority typu doktor).
Lidé, kteří se bezpodmínečně pořád drží jisté módní diety, i když jim prokazatelně nedělá dobře, jsou v negativním stavu Rožce. "Já vím, že cibuli nesnáším, ale když to říká pan doktor XY, musí to být dobré".
Po působení kapek postupně dochází k tomu, že člověk začne důvěřovat svému vnitřnímu hlasu, důvěřuje sám sobě a stojí si za vlastní rozhdnutím.
Pozitivní energie rožce je stanovislo klidné jistoty, se kterou se člověk nenchá ani těmi nepřesvědčivějšími argumenty odvrátit od svých přesvědčení, které rozeznal jako správné. někdy Rožec podporuje snění a sny nejsou zapomínány.