Majáková,
teď jsem dočetla i druhý příspěvek. Ano, e-mail rodičům, podle mě naprosto ideální a adekvátní řešení. Jednalo se o druhou třídu.
- dcera mi to řekla (leden), ověřila jsem si to u sousedky, která na škole učí a má ve stejné třídě dítě (ale to jen proto, že to bylo velmi jednoduché)
- napsala jsem paní učitelce e-mail, s tím, že prosím o vyřešení
- paní učitelka mi odepsala, že dětem vynadala, a že se děti pošťuchují navzájem. Podle dcery to probíhalo tak, že se zeptala, kdo se Lucce posmívá a když se nikdo neozval, musela dcera jmenovat (před celou třídou) kdo se jí smál
- když jsem na to poukázala, že to považuju za úplně špatný postup (to jmenování před celou třídou, poznámky a podobné věci nepovažuju za účelné řešení ničeho), tak to paní učitelka prostě nepochopila. Preventistku znám a nevěřím jí, vím jak řešila jiné případy, takže jsem neměla problém s tím, že se nezapojila.
- s rodiči posmívajících se dětí to neřešila
- na jarních třídních schůzkách líčila ostatním rodičům, jak se tam mají spolu dobře.
dva dny po jarních schůzkách jsem měnila dceři školu