Přidat odpověď
Zefýr,
já to taky tak chápu, a beru to jako obrovskou velkorysost od toho podváděnýho partnera, že mu byl ochoten dát druhou šanci. Jasně že by mu to neměl omlacovat o hlavu, ale to je další část tý velkorysosti.
Pokud to ten podvádějící vezme ne jako velkorysost, ale jako slabost, a ne jako impuls k tomu sekat latinu a uvědomit si, co má doma za poklad, ale k tomu, aby se vrátil ke starejm praktikám (protože ta jeho blbka/blbec mu to stejně zas odpustí/nic nepozná), tak je to vadnej kus a je asi nejlepší se ho zbavit.
Předchozí