Vyrostla jsem v domě se zahradou, teď bydlím v bytě. Když srovnám přímé náklady (vytápění, voda, elektřina, údržba) i nepřímé (člověkohodiny) na stejný počet lidí (v domě 2 lidi - moji rodiče, v bytě 2 lidi - já a manžel), jsme úplně jinde. Byt je nájemní, takže navíc ani nemusíme řešit žádné opravy, rekonstrukce, hádky na schůzích sdružení vlastníků a další věci, což to ještě více zjednodušuje.

Kde je život kvalitnější, nevím, to přece nejde srovnat, každý má jiné preference a potřeby a záleží na tom, kde je dům, byt, v jakém stavu, městě, sousedství, jaká je dopravní obslužnost... Občas se zasním, jaké by to bylo mít domeček se zahrádkou, když přichází jaro a dělá se hezky, ale v reálu bych to nechtěla. Osobně kromě výše uvedených nižších nákladů mi vyhovuje anonymita, mám v bytě mnohem větší pocit soukromí. V domě jsem se celé dětství bála a bojím se dodnes. Zahradu bych ocenila spíš jen proto, abych mohla mít psa.