Shrekyně - já se jen zeptala na posunutou sedačku - byla sklopená. Tchyně si sedla, tak jí říkám, jestli si nechce zvednout (je elektronická, ona s tím neumí). A zároveň se zeptala manžela, koho tam takhle vezl. Nechápu, proč odpovídá za něho. To mi nikdo nevymluví. Manžel umí mluvit sám. A já scénu neudělala. Až pár dní po tom jsem tchyni řekla, že mi to vadí. Ona se různě vymlouvala, že nic takového neřekla. A takto zapírá víc věcí. Manžel už z ní taky roste, jak vše překrucuje a lže. I ohledně dětí. Zkrátka jsem se zeptala. Ona se taky různě ptá. Separuju ji, ať si myslí co chce. Nemám na ni náladu. Když se nebudeme vídat, nebude docházet ke konfrontacím a bude klid na obou stranách. Já ji nevyhledávám, to holt ona vyhledávala mě. Ikdyž teď už možná také ne Pro mě jedině dobře.