" Po praktické stránce, city a emoce stranou"
to ale v téhle situaci vůbec nejde, city a pocity stranou - ty tam teď hrají hlavní roli, neodpářeš je
když ti navrhl spolužití, jaké k tomu udal podmínky - že bude platit vše napůl nebo jste se na konkrétní věci vůbec nedostali?
podle mě cítí, že ještě nejsi stopro rozhodnutá, takže hraje na čas, a zase si říká, když chce odejít, tak jí to nebudu usnadňovat, ať pozná, jaké to je, když se živí sama... nebo má pocit, že platba bytu je na stejné úrovni jako platba jídla a toho zbytku
jinak nechápu, že si půjčuješ na jídlo, a školní akce dětem neodepřeš