Karkulíno,
tak předně si myslím, že převažuje názor opačný, ale... není to tak dávno, kdy jsem tu dostala sodu za to, že za mě babička na základce ušila nějakou sukni. Učit se s dítětem mi přijde ještě víc o zásluhách rodiče než ušití blbý sukně. A nemyslím tím dítěti nikdy nepomoct, ale opravdu cílené učení se na úrovni výuky ve škole.
U cizího člověka - učitele - musí to dítě přece jen vyvinout nějakou větší snahu, protože ten učitel na rozdíl od rodiče nemá k dítěti žádný citový vztah a měl by být dostatečně objektivní k jeho schopnostem. A navíc má omezený čas. Určitě nebude dělat práci za dítě, to by byl hodně špatný učitel.