děkuji všem za příspěvky
já se z toho samozřejmě nehroutím
jen jsem chtěla vědět, jaké zkušenosti máte vy sami/y s dětmi

upřímně, taky jsem prošla gymplem, takže jsem taky měla chemii, ale ne v takovém rozsahu, jako dcera

posledních pár dní je to samá jobovka, takže to odpovídá i mému psychickému rozpoložení

potřebovala jsem jen poradit a tak děkuji všem, kteří byli empatičtí, chápaví a řešili podobnou situaci

ano, učím se s dcerou, pokud potřebuje, jsem doma, starám se o 4 děti, domácnost, do toho mám 2 mini práce a myslím, že to není ostuda pomáhat dítěti, bez ohledu na jeho věk, je pak mnohem spokojenější a více si věří...... prostě mám zájem o své děti..... do jedniček je nenutím, sama dcera si to tak nastavila, že chce mít hezké známky a také něco umět, chemii opravdu nepotřebujeme, není to náš oblíbený předmět, dceři jdou jazyky a matika a tomu jsem ráda.....
díky všem a hezký večer třeba u dobré knihy