Bin, víš co, víš o tom prd a kecáš do toho
. Asi jsem teda ve tvých očích taky spratek
. Chodím k tatovi, který bydlí sám, každý den než jdu do práce, a po cestě zpátky taky a večer ho chodím zkontrolovat. Píchám mu inzulin, nakupuju, platím obědy, peru, uklízím. Víš vůbec, kolikrát jsem při odchodu brečela, když mi řekl: "Dcera už tu dlouho nebyla, kdybys ji potkala, řekni ji ať se staví." Totéž občas vykládá lidem na ulici před barákem, takže co si pak o mě tobě podobní asi myslí, že
. Jednoduše mě nepoznává, krátkodobá paměť je pryč, má mě v hlavě patnácti, možná dvacetiletou, ale ne tu starou babu "asipečovatelku nebo co" která tam za ním denně chodí
. Navíc tím trpí moje rodina, chodím ve stresu, věčně něco nestíhám, kvůli péči o tatu chodím do práce jen na zkrácený úvazek, takže finance věčně nejsou.
Sory, ale není všechno tak, jak se nám snaží rádoby moralisti hrající na city namluvit.
Projekt jako takový pro opuštěné lidi je fajn
.