Dobry den!
Pred mnoha a mnoha lety me postihl podobny problem . Pri prechodu ze zakladky na gymnasium, tehdy ctyrlete, me nesla chemie.
Duvodem byl rozdilny zpusob chapani predmetu nasi gymnasialni profesorkou. Chtela uz od prvaku vysokoskolsky pristup podlozeny znalostmi z matematiky a fyziky, kterych jsem tehdy jeste nedosahovali. Na zakladce stacilo jednoduche nazvoslovi, nejake ty vypocty koncentraci atd. A najednou orbitaly, spinove cislo atd.
Takze: nasel se doucovatel (RNDr.biolog/chemik), ten vzal svoje stare ucebnice z vysoke skoly, kde byla problematika podrobneji vysvetlena a prosel to se mnou. Navic jsme spolu rozebrali kazdou definici, protoze kdyz se clovek zamysli a "zvnitrni" to, co definice rikaji, zacne to najednou davat smysl. Pak procvicovani. Zaklad je, jit do hloubky hned na zacatku.
Casem jsme v matematice pokrocili a hned to bylo i v chemii jasnejsi. Za me doporuceni: sehnat stare dobre socikovske ucebnice (zakladka, gympl, neco z vejsky)a v idealnim pripade nejakeho chytreho cloveka, ktery to systematicky dovysvetli. Nevzdavat to.
Hlavne neztratit system! Nevim, jak jsou koncipovane moderni ucebnice, ale ty nase byvaly docela systematicke.
Mmch, pani ucitelka je "jenom" ucitelka, nebo opravdova chemicka?
Ta nase mela z Ch doktorat, coz jsme pocitovali. Ale mat/fyz trida ji milovala. Holt rovny rovneho si hleda.
Drzim palce a nevzdavat, neco jako "talent na chemii" neexistuje. Matika, fyzika, chemie jsou ruku v ruce.A taky chut poznavat. Ale bez te chuti poznavat by se na gympl vubec chodit nemelo