Nelze se rozhodnout bez dalšího, jestli JO nebo NE.
Vy tatínka znáte, víte, jak se k životu stavěl. Jak snášel závislost, omezení, bolest, nemoc.
Požádejte lékaře o rozhovor, ať vám nastíní, jaký kvality života je tatínek ještě schopen dosáhnout, pokud resuscitace proběhne.

Třeba zjistíte, že mu medicína může nabídnout už jen péči, při který by vlastní život on sám za kvalitní už nepovažoval (umělá plicní ventilace, kupa medikace, nemožnost komunikovat atd.). A to pro vás bude východisko pro rozhodování.

Chápu, že si můžete jednou vyčítat, že tu mohl být déle. Ale je tu i nebezpečí, že si člověk bude vyčítat to utrpení, kterému byl po resuscitaci vystaven a vystaven být nemusel.

Nejen život je dar, ale i dobrá, rychlá smrt bez utrpení. A ta může být paradoxně s přemírou léčby nedostupná.