Pampelo, možná Tě bude zajímat pohled adoptivní matky.
Syn se o biologickou matku nezajímá. Nijak jsem se o to nezasloužila a nesnažila.
Co se genů týče, jistě, nezapřou se, má význam i deprivace. Co se mého syna týče, je na něm vidět,, že něco si přinesl v genech, něco má od nás, a ani na jedné straně to není jen dobré nebo jen špatné, zkrátka člověk je složitý.

U nezletilých dětí je to jasné, jejich zájem je nadřazen zájmům a přáním biologických i adoptivních rodičů. U dospělých dětí je to složitější, ale i tam si myslím, že je dobře, že kontakt s biologickou matkou je na nich.