Porod podobně jako smrt, představuje univerzální zkušenost. Může být tím nejmocnějším tvůrčím zážitkem v životě ženy a může být jem zlomkem v proudu lidské existence, fragmentem, který nemá nic, nebo jen málo společného s vášnivou touhou, která dítě vytvořila.

Porod je něco, co jako žena intenzivně a důvěrně sdílím s činskou venkovankou, s Eskymačkou, se ženou žijící v jihoamerických favelách, ve stanu kočovníků, v africké kolonii. Zde spatřuji důvod, proč je způsob porodu politickou otázkou.

Týká se totiž práva každé ženy rodit ve svobodném a láskyplném prostředí. Mnohé z toho, co známe z ženského lékařství i ze společenského dozoru nad ženskými těly jako autokratické, neosobní a degradující, v péči o rodící ženy a matky přímo krystalizuje: po celém světě najdete gynekologicko-porodnické kliniky podobající se dobytčím trhům s porody jak na běžícím pásu....

Nyní se porod stal středem zájmu žen, které usilují o společenskou změnu v mužských postojích k ženským tělům a k jejich léčení. Ženy, jež byly v mimulosti samou podstatou svého vztahu k domovu a k rodině apolitické, se v hnutí za přirozený porod spojují k politické akci.

Sheila Kitzingerová