"křesťanství je evropské dostatečně; však si ho Římané přizpůsobili"

To není úplně přesná perspektiva. Římani se z našeho, "evropskýho", pohledu spíš orientalizovali a zčásti k tomu snad napomohlo i křesťanství. Těžiště římský říše v době prvních staletí křesťanství se posouvalo na východ, vyjádřením toho se stalo i přesunutí centra do Konstantinopole. Ono v tý době slovo "Evropa" nemělo tu váhu co dneska, tehdejší "Evropou" - zeměpisnou oblastí "naší" civilizace, vyčnívající nad ostatní, byla širší oblast Středomoří plus pár okrajovejch území jako severní Galie a Británie.

Těžiště křesťanství až do vzniku islámu zůstávalo v Levantě a Egyptě. "Evropským" se stalo trochu nuceně, kvůli muslimskýmu výboji, kdy se těžíště přeneslo na západ a na sever, v geografickým smyslu na evropskej kontinent. Ten tradiční rámec, o kterým tady byla řeč, vzniknul souběžně s germánsko-římskou a slovansko-římskou kulturní syntézou; díky tomu se křesťanství silně prolnulo s tradičním indoevropským náboženským (metafyzickým) rámcem, kterej byl u Germánů a u Slovanů v tý době výraznější než třeba v Itálii. Platí to samozřejmě pro "evropský" křesťanství, byzantský, gruzínský, arménský, koptský, etiopský, nestoriánský atd. křesťanství bylo i zůstalo trochu jiný.