Zaujalo me to, sama jsem je jeste nikde pohromade debatovat nevidela, tak vlastne ani nevim jak mluvi atd.


Proto me ten rozbor zaujal....treba Vas taky...

Varuju, je to dlouhe...

Rozdelim to na dva kusy mozna...


Martin Jaros


Známkování prezidentských kandidátů - první debata na Seznamu.

Tak jo. Víte, že jsem člověk přísný, ale nespravedlivý. Pustil jsem si první prezidentskou debatu na Seznamu a udělám tady malé vysvědčení. Pomněte prosím, že je to jen hodnocení debaty, ne celé kandidatury. Ještě podotýkám, že jsem zcela nezávislý a nedostávám peníze od žádné kampaně. Na rozdíl od některých místních influencerů, přičemž o některých to víte, o některých ne. V minulosti jsem opakovaně slovně podpořil Michala Horáčka, kterého osobně znám, a do menší míry i Marka Hilšera, jehož velkorysá gesta na mě udělala dojem. Teď na to ale zapomenu, ve hře jsou noví hráči, zkusím se na věc podívat úplně nezaujatě.

PAVEL FISCHER
Pro mě osobně překvapení dne. Mockrát jsem slyšel, jaký je Topolánek rétor a jak si v debatách všechny namaže na chleba. Tak houby, přátelé. Jestli tam někdo lubrikoval pečivo, tak to byl Pavel Fischer, nejbravurnější řečník z party.

Tam, kde my normální lidé začínáme odpověď populárním "ééé tak ééé", tam pan Fischer od začátku klade slova jako perličky. Všechny stejně veliké, všechny vzorně srovnané do řady. A není to jen forma. Pan Fischer je člověk, kterého když se zeptáte, kam se vám zaběhla čivava, tak on svou odpověď začne nějakou geopolitickou úvahou a velmi obratně ji zakončí v tom křoví vlevo vzadu. A bude přitom působit přirozeně. Mimořádně erudovaný chlapík s bezchybnou logikou.

Emoce: Nejklidnější hlas a projev ze všech kandidátů. Dokonale přesvědčivý výraz a uměřená gesta. Zrak, který vůbec netěká. Tenhle člověk působí důstojně jako kolonáda v Mariánkách a vyrelaxuje vás (nemyslím uspí) do minuty jako skvělá masáž.

Co se mi líbilo: Pohotové reakce. Když mu Hilšer položí řezavou otázku - proč tak dlouho váhal s kandidaturou - Fischer to vybere z voleje a famózně otočí ve svou přednost. Vysoká debatní, přátelé.

Známka: 1. Měl by někdy zkrátit věty. Některé pasáže - o situaci v Mostě - snad až příliš intelektuální. I když hezké ("dvourychlostní společnost").

MIREK TOPOLÁNEK
Jo, je to těžká váha.

Není to myšlenkový gigant nebo objevitel neotřelých úhlů. Klidně zopakuje tu samou myšlenku, kterou před minutou použili jiní (demokracie jako křehká květinka). Ale zaburácí ji hlasitěji, zvučněji a v kratších větách, takže z toho stříká testosteron. Je to zkušený technolog moci, občas upadá do bafuňařiny, což je nuda, ale svědčí to o tom, že tu práci umí. Evidentně výborně zná moderní politické dějiny Evropy.

Co se mi líbilo: Odpověď na předem známou otázku "Proč mám být prezidentem zrovna já". To je navrčená básnička, ale Topolánkova navrčená básnička byla ze všech navrčených básniček jasně nejlepší. Za pouhou minutu dokázal vystřelit 11 (!) jasných výroků o svých přednostech. Pro srovnání, Marek Hilšer za stejnou dobu stihl jen 4 svoje přednosti, a to ještě polovina byla o tom, že je mladý - tedy něco, co dokážeme odhalit sekundovým pohledem na jeho tvář. Království za Topolánkovy holé věty!

Emoce: Sebevědomý projev samce se stříbrnými zády. Stále hlučný, stále je ho plno. Tento člověk vás neuklidní na masáži jako pan Fischer, ale vezme vás na box.

Zvláštní znamení: Občas rád hodí zvláštním, vzdělaným slovem ("co kolem nich pořád všichni frekventují"). Někdy to gramaticky nevyjde, někdy ano, ale celkem je vidět, že to není žádný buran, za jakého bývá pokládán. Dále mám tragický dojem, že v neformální části diskuse v čase 23:20 říká slovo "bizardní" s "d", za což bych normálně dával pět let natvrdo. Mirku, když to mám říct vaším jazykem - za každé slovo "bizardní" s "d" zabije pámbu jednoho bobra. Koťátka vás asi nezajímají. Tak bacha.

Známka: 1- protože obsah je slabší, byť i dobře podaný.

MICHAL HORÁČEK.
Spolu s Fischerem a Topolánkem jeden ze tří rétorů v pelotonu. Jestli je Fischer rétor-šperkař a Topolánek je rétor-kovář, který každou větu zatluče dobře mířeným úderem kladiva, tak Horáček je rétor jevištní. A to způsobem, který může být leckomu nepříjemný.

Co se mi líbilo: Obsahově je Horáček na špici - spolu s Fischerem nebo i nad ním. Dovede dělat vznosné a velké rámce, ale tam, kde Fischer šermuje geopolitikou, používá Horáček spíš široké všeobecné znalosti (jak říkal Peroutka, jak říkal Masaryk). Zároveň ale dovede být Horáček nejkonkrétnější ze všech kandidátů. V každé odpovědi se dostane k něčemu, co je velmi lidské, odpozorované přímo z ulice nebo aktuální (šičky pracující za 12 tisíc u mostecké otázky, teplická škola u jiné otázky).

Emoce: Zde bych doporučil ubrat. Pro cynické české publikum až moc patosu. Projev je trochu recitálový. Rozmáchlá gesta, jako když já na pikniku zaháním vosu. Jazyk je bohatší než u kohokoli jiného, Horáček se nebojí použít citově silně zabarvená slova ("nenávidím rasismus"). Umí dobře prodat klíčovou část výroku ("Nabízím radikální nezávislost" je velmi uvěřitelné), ale jak říkám, myslím, že civilnější projev by pomohl.

Známka: 2- kvůli podání. A chce to větší klid a suverenitu, která je jinak kandidátovi vlastní.

JIŘÍ DRAHOŠ
A jsme u prvního neřečníka. Pan Drahoš nakonec vždycky řekne docela správné věci, ale budete si to možná muset přehrát dvakrát, protože napoprvé je nezachytíte. On je totiž na rozdíl od Topolánka nebo Horáčka nezdůrazní.

Emoce: Je to zajímavé, ale pan Drahoš je ve své mluvě nervózní, hlavně na začátku odpovědí. Docela nečekané při jeho životních zkušenostech a přepychovém CV. Ale pozor, neříkám, že je to mínus. V životě jsem dělal přijímací pohovory asi tak s dvěma autobusy lidí. Zažil jsem spoustu kandidátů, kteří byli při interview velmi nervózní. Dobří, ale nervózní. Mnohé z těchto lidí jsem přijal a oni, jakmile tu práci měli, se osvědčili jako skvělí pracovníci. Naopak jsem potkal mnoho frajírků, kteří při pohovoru machrovali - aby se ukázalo, že jsou to duté nádoby a že v každé firmě vydrželi jen rok dva, než se na to přišlo.

Co se mi líbilo: Přestože jsem zmínil nervozitu, časem jsem si na projev pana Drahoše zvykl. Začátky odpovědí mě obvykle moc neoslovily, ale ke konci jeho proslovu už jsem byl často na jeho straně. Ano, nevypadá jako rafan a zpočátku mu nevěříte větu "Jsem zvyklý bojovat, bojovat tvrdě, ale fér." Tedy věříte slovu fér, nevěříte slovu tvrdě. Ale časem na vás zapůsobí slušnost a jakási zarputilost hodného hocha, který když jde do tuhého, tak projeví nečekanou odvahu.

Zvláštní moment: Když pokládá panu Horáčkovi otázku, jak se mu psala píseň Levandulová. Protože pan Drahoš a jeho paní tu píseň mají moc rádi. Nejvíc šokující moment celé diskuse. Klasická taktika je položit svému soupeři pichlavou otázku, jako když někomu podáváte kudlu ostřím napřed, takže se o ni řízne. Drahoš nejenže nepodává nůž ostřím napřed, on místo kudly podává dalamánek. To nemůže nebýt záměr. On prostě schválně nejde do konfliktu. Což dále podporuje image slušného gentlemana - celkem obdivuhodné.

Známka: 3.

MAREK HILŠER
Sympatický projev. Na to, že je mezi těmi kmety zelenáčem, tak se drží skvěle. Samozřejmě je znát, že ještě nemá tolik zkušeností, občas mu přeteče čas, ale to jsou drobnosti.

Obsah by - poněkud překvapivě - mohl být silnější. Zejména pasáž, proč by měl být prezidentem, je postavená na čistém protestu. Tady je šance ukázat víc vřelosti, prodat osobní silné stránky, načrtnout pozitivní plán. Ne jen aktivismus proti něčemu.

Emoce: Marek Hilšer je vážný a nikdy tak úplně neopouští bojovnou pózu. Je to seriózní bojovník na misi. Chápu, že se vymezuje proti kandidátům z jiného světa. Ale zajímavě mi to nekoresponduje s jeho ušlechtilými gesty z kampaně. Čekal bych víc srdce a třeba i lehkosti nebo úsměvu. Malé popuštění.

Co se mi líbilo: Na každém slově je vidět, že Hilšer je člověk přímý, rovný, autentický. A do politiky patří.

Známka: 3-.

VRATISLAV KULHÁNEK
Řeknu to takhle. Přesně takového jsem měl strejdu. Rovného chlapa, co dělal celý život se dřevem, uměl se postavit k ponku, uměl houknout na lidi. Neřekl toho moc, ale mělo to hlavu a patu. To je i pan Kulhánek. Působí jako předák, co se vypracoval. Perfektně ho vystihuje jeho věta "Celý život jsem strávil ve fabrice mezi lidma." Je to asi jediný kandidát, který viděl v akci píchačky - a je to znát.

Obsah odpovědí je nevyrovnaný. Na otázku o Mostu toho spontánně moc nevymyslí - vlastně jen to, že to chce "konkrétní sliby". Naopak v otázce bezpečnosti jako jediný předestře větší téma změny klimatu v Africe a z toho pramenící migrace. Je vidět, že tohle téma mu leží na srdci.

Emoce: Pan Kulhánek je, po Fischerem a Topolánkem, jedním z těch tří klidnějších borců v pelotonu. Vyzařuje auru rozumného chlapa, který si odkroutil své. Ale zatímco Fischer je klidný proto, že je to erudovaný diplomat a takových řečí už napovídal kilometry, a Topolánek je klidný proto, že věří svým pěstím, Kulhánek je klidný proto, že má ty volby na háku. Okolí ho ke kandidatuře prakticky přemluvilo, a on v tom nemá zas až velkou citovou investici. Což mu dává určitou sílu.

Co se mi líbilo: Skromnost. Jako jediný kandidát řekl, že se nepovažuje za nejlepšího. Přitom se nepodceňuje, je zjevně spokojený s tím, čeho dosáhl v Boschi a ve Škodovce.

Známka: 4, solidní chlap, obsahově se nepouští do žádných intelektuálních výbojů, a dělá dobře.