Valkýro, ten virtuální svět je právě to jediné a asi poslední, co zbývá, jenže... Co z toho?
Tak nějak mě to nenaplňuje, či jak to říct... Prosedět život na internetu... Jako jo, občas, fajn, člověk napíše, poplká, dobrý... Ale pořád... Kde je reálný život? Připadám si občas uvázaná jako pes u boudy, u všech povinností. A není nikdo, s kým se podělit nebo promluvit.