Danulu, nojooo, zní krásně...to je bilance toho, co bylo...co bude, nevím.
Třeba to bude zas celý jinak...kdoví...ale jsem ráda, že se na to, co bylo, dokážu podívat fakt z nadhledu a opravdu jsem tomu Životu vděčná, i když to někdy nebylo vůbec jednoduchý. Ono i že jsem poměrně brzy ztratila rodiče a nemám a neměla jsem nikoho z rodiny, o koho bych se jinak "opřela", mě nějak vedlo k tomu, abych "budovala" domov, kde by se líbilo mně i těm, co do něj patří. Samozřejmě s jejich pomocí, dohromady.
Ale ono to sem do diskuze asi nepatří...to jen tak, že se mi to celé včera před usnutím tak rozestřelo ..a cítila jsem velkou vděčnost, že i když spousta věcí nebyla racionálně plánovaná, prostě to i tak bylo moc fajn a "správně".