Já se nevyžívám v neustálém konfrontačním a bojovém postoji. Nemám na to energii ani náturu. Takže je to moje vina, že je tady normální, že mají ženy možnost zaměstnat se v podstatě jen na méně placených pozicích (ano, kdyby tam dělal chlap, dostal by stejně, ale chlapovi je nabídnuta pozice nebo třeba mašina, kde je ten plat vyšší, přestože by stejnou práci zvládla i žena), je moje vina (a žen, které taky nebaví pořád se dohadovat), že je boj za rovnost pohlaví zesměšňován, feministky (já) verbálně napadány...
Popravdě řečeno, já už mám fakt strach říct svůj názor na politiku a podobné otázky, protože ta nálada je tak vyhrocená, že se nikdo nebaví normálně, nikdo normálně neargumentuje, každý na sebemenší poznámku vystartuje do útoku. Mně opravdu nevadí normální diskuse, vadí mi to osobní útočení.