Martino,
ono je to jinak.
Moje nejlepší kamarádka vaří, peče a nemá žádný oduševnělý zájmy. Je ale schopná a ochotná se mnou někam vyrazit, tam se bavit, kecat o všem možným a netrpí přitom paranoiou z toho, že její muž a děti doma bez její péče zahynou. Prostě si to doma nějak rozdělili podle toho, jak je to praktický a pro ně všechny nejvíc pohodlný, ale nerealizuje se tím, nenaplňuje to její život. Že někdo vaří nebo peče je mi fuk, stejně jako pletení nebo třeba vyšívání. Co je mimo můj svět jsou lidi, kteří to berou jako svý poslání a z té domácnosti nevystrčí nos, protože je nic jinýho nezajímá a netěší.