No, já se vám musím přiznat: jsem strašlivě tvrdohlavá a navíc dost dobrá herečka, která když nechce, zaboha nikdo nemá šanci zjistit, co se uvnitř vlastně děje. Moje psycholožka dělá co může, ale docela ji lituji. Trvalo jí třeba půl roku, než si získala moji důvěru a doslova ze mě vydolovala prvotní příčinu mých problémů - dětství. Kdybyste věděly, jak jsem se bránila i docela vědomě lhala, abych nemusela s pravdou ven - moc moc to bolelo.
Promluvit si na rovinu s partnerem, to mi radí už přes rok. Protože jsem to prostě nedokázala (naučeno a odpozorováno od matky), napsala jsem mu už před rokem e-mail. Naslibovány hory doly, ale rok přešel a... jsme tam, kde jsme byli. Občas o tom sice mluvíme, ale já bych potřebovala dožít se nějakého konkrétního výsledku! Navíc teď s moou ztrátou práce se to stalo doslova životně důležitým.