Syn - 3.třída, papíry z PPP na dysortografii a dysgrafii. Až na výjimky procvičuje doma každý den výukový program Včelka, chodí ve středu na doučování, prostě dělá, co může. Na schůzkách ho učitelka v podstatě jen chválila, až mě tím překvapila. Ale min.čtvrtek jsem měla dilema ohledně p.uč. a jejího známkování. Syn ve čt donesl domů na opravu diktát. Většinou píše zkrácenou verzi a zřejmě uprav.hodnocení vzhledem k jeho dys. Ok. Z diktátu nosí buď 2 nebo 3. Ve čt diktát psal celý a jen zapomněl 2 čárky nad písmenky. Což i patří k jeho dys. A dostal zase 2. On to neřeší. Já asi víc. Ano, 2 je fajn. Ale zamrzelo mě to. Protože ve srovnání s 2-kami předtím, kdy psal zkrácený diktát a třeba i s hrubkami a dostal 2, teď zapomene dvě čárky a zase 2. Protože 1-ky dostávají jen bez chyby nebo s jednou malou chybou - čárka, tečka nad písmenkem. Vážně by učitelku zabilo, kdyby mu dala aspoń jednou tu 1 ?? Vím, že to s výslednou známkou nehne. Ale syn doma trénuje, chodí na doučování, tak kde je nějaký ocenění a vidění rozdílu? Měl radost, když nedávno donesl první 1-ku ze čtení za podzim, tak i u diktátu za 1 by radost měl. Vím, jde o mojí optiku a náhled. Chtěla jsem učitelce napsat, že ...vlastně právě ani nevím co a jak, aby se neurazila, a že jí kecám do známek, a že syn už má takhle úlevy. Nevím, jestli jde pochopit, jak to myslím? Jen porovnávám - zkrácená verze několik malých, velkých chyb za 2. Celý diktát, kde chybí dvě čárky nad písmenkem a zase za 2. A vím, že známky neukazují obsah vědomostí.
Jenže teď už jsem vychladla a říkám si, že je to zbytečný. Spolusedící kamarád to má s diktáty stejně. Prostě přísná učitelka a nemá smysl ji trochu naťuknout.
Tak jsem si jen v myšlenkách a tady ulevila.