Monty, to ti nevěřím. Věřím, že ti nevadí víc lidí, ale nevěřím, že by jsi přijala kohokoliv, koho vybere někdo jiný. Jde o intimní záležitost, sdílet s někým svůj život.
Taky jsem bydlela všude možně, v podnájmu i na ubytovnách. Většinou se dělil i pokoj. Ale bylo to něco dočasného.
Ano, domov vnímám jako místo, kde se mohu maximálně uvolnit.
Bratr mi nevadí, to bych ho nezvala, dala jsem to jako příklad - že už je to jiné. Natož cizího chlápka, se kterým sdílím koupelnu, záchod...kdo sedí u stolu v kuchyni, kam nejdu, protože nevím, o čem se s ním bavit.... Tyhle vynucené konverzace zná plno dětí, co má doma novýho týpka.
Ty to máš jinak, tak je asi ztráta času to vysvětlovat.