Sedmi, já jsem se rasantně vymezila proti těm, co by je hnali, zdůraznila jsem, že kromě financí mají velkou psychickou tíhu, která se jim podepisuje na kvalitě života a i na zdraví. Naznačila jsem (a jedu v tom kontinuálně), že do dluhů je mimojiné žene společenský tlak na to něco mít a provozovat.
Ale pak jsem reagovala na to, že se Koulička cítí být mimořádná, že kontaktovala své věřitele s návrhem přihlášení pohledávky. Tady je podle mě moment, kdy by se mělo říct, že "to snad je normální" a ne buhvíjak záslužný. Ať už z jakéhokoliv důvodu, ty peníze prostě dluží.