já tvrdím, že neumím, muž tvrdí, že umím
třeba v turecku jsem neplánovaně usmlouvala vždycky - jsem hrozně nerozhodná, než si něco koupím a turečtí obchodníci to bez výjimky brali jako skvělý smlouvací taneček - mně vážně nešlo o cenu, jen jsem váhala nad koupí (potřebuju to? vážně se mi to líbí? nechci raději něco jiného?), třeba peněženku jsem si tak koupila za necelou 1/3 původní ceny
samotné snížení ceny mě totiž navíc nahlodá a mé racionální já si říká, kolik teda by byla opravdová cena a vypadám čím dál pochybovačněji...
jinak obvykle nejdřív zjistím, jaké ceny jsou reálné a pak takovou cenu nabídnu, docela to funguje
(teda třeba o ceně masa bych v řeznictví nesmlouvala
)