No, ale nejsou ty naše představy o těch společnostech, které jsme nezažili, dost zkreslené?

Já jsem moc ráda, že žiju teď a tady, zažila jsem chudý časy a myslím si, že vlastní materiální blaho by prostě člověk neměl vkládat do rukou komukoli jinýmu, byť by ho ten druhej měl fakt rád.

Já netoužím po tom, aby byli muži ke mně galantní, já se s nima i se ženskýma chci normálně bavit o zajímavejch věcech bez postranních úmyslů. Mám pocit, že ty galantní doby byly často galantní jen navenek a že ti muži se k těm ženám sice velmi často chovali navenek galantně, ale ve skutečnosti nad nimi ohrnovali nos jako nad hloupými a méněcennými, a i když to samozřejmě není pravda, tak pokud je takto nastavená většina společnosti, tak se s tím jednotlivci bojuje asi dost blbě.

A rovnost rozhodně neznamená hrubost v jednání a jak tu někdo řekl, tak ženu nedělaj padesátkový šatičky, žena je přeci ženou i v tričku a džínách, i když je pokérovaná od hlavy k patě.