Já jsem byla v roce 89 už dospělá, koledy jsme se učili jen v divadelním kroužku, jinak ve škole opravdu jen první sloky. Dokonce v osmičce a devítce jsme měli zákaz vánočních besídek a pamatuji si, že spisovatel František Nepil v rozhlasovém pořadu někdy v devadesátých letech vzpomínal, že v té době měl napsat pro rozhlas povídání o vánocích (tenkrát s malým v) a podmínka byla, že tam nesmí mít to slovo na v ani koledy jako doprovod. Prý to vyřešili tím že hudební redaktor dal dětské sbory s obyčejnými písněmi, protože dětem stejně není nikdy rozumět co zpívají...