Epepe, náš téměř 10 letý to má odmalička občas taky...budíka si dává na 6h, pak zapluje na chvíli ke mně a tam ještě usne, vylézáme cca v 6:30, jsme doma jen my dva a víceméně spolu po ránu moc nemluvíme, máme každý svoje vychozené "cestičky", kudy křižujeme byt a děláme co je potřeba, já snídám v práci, syn něco málo sní doma zatímco já si chystám jídlo do práce apod...jsme ráno tak trošku roboti, mlčky se probíráme a automaticky máme každý den zaběhnuté pořadí, jak co děláme...v 7:15 odcházíme na autobus a to už jsme většinou probraní, cestou si povídáme, syn blbne na zastávce s kamarádkou od sousedů apod... O nějakou atmosféru a společnou snídani se ani nesnažím, to by nefungovalo...takhle je to v klidu, akorát teda on se chodí oblíkat fakt až na poslední chvíli, takže ho občas popoháním a on se diví, co prudím, že je ještě spousta času, zatím nám ale autobus ještě nikdy neujel, tak si už zvykám