to na mne už děti ani nezkouší... po ránu jsem vždycky sama protivná jak činže, kvůli dětem se překonám a začnu vždycky pozitivně a mile (stojí mě to dost sil) a jakmile se někdo z nich neudrží a zavrčí, koušu vědí, že nemají prudit, že by bylo zbytečně zle a tak se drží taky... když vidím, že mají hodně špatnou náladu, vypnu optimismus a nasadím jednoduché, krátké a neutrální povely - nemusí se mnou komunikovat, stačí když fungují...
btw neděláme ráno nic, co se dá udělat večer, ráno jen vstát, hygiena, obléknout, posbírat věci a jít...