Tak si to shrňme: máme tu pár lidí, kteří spolu rok chodí. Nejde (alespoň ze strany zakladatelky) o žádné prudké vzplanutí, totální splynutí duší... sama píše, že se nechce sestěhovat, že přítele dostatečně nezná, vztahu asi úplně nevěří. Zakladatelka teď podstoupila plánovanou operaci. Plánovanou, takže se předpokládá, že se na ni připravila. Její přítel má několikanásobná plat a tak přesto neváhala si říct o finanční pomoc. Partnerovi se to evidentně nelíbilo, pomoc nějakým způsobem slíbil, ale teď se nemá k plnění.

Já toho chlapa chápu. Na jeho místě bych předpokládala, že žena bude chtít pomoc s nákupem (píše, že moc nemůže chodit ven), s domácími povinnostmi apod. Ona si ale řekne o peníze a chce je poslat na účet. Byla bych asi taky hodně zaskočená. Jsem starší paní, plná životních zkušeností, takže já bych asi neměla problém si na tohle (být na jeho místě) téma se ženou promluvit a přiznat, že její žádost je z mého hlediska neobvyklá. On ale asi tolik odvahy neměl (nedivím se mu).

Jak z toho ven? Být na místě zakladatelky diskuze, napsala bych příteli, že jsem své finanční problémy vyřešila jinak (jestli to jen trochu jde jinak vyřešit) a víc bych se k tomu nevracela.