Nesmíš bez povolení nic kácet (ani soušky), ani odnášet padlý stromy. Smíš bez povolení sbírat jen opadaný větve a zbytky po těžbě (větve a vršky), do průměru 7 cm na silnějším konci bez kůry. To smíš kdekoli, bez ohledu na to, kdo je vlastníkem.

Jinak na povolení. U státních lesů, kterejch je většina, to je asi kraj od kraje, ze zkušenosti vím, že ti daj povolení např. na:

a) zbytky po těžbě silnější než těch 7 cm, hlavně tam, kde chtěj znovu sázet - to hlavně (o to sami stojej, jinak si to totiž musej vyčistit vlastníma silama, takhle na tom ještě nějakej drobák vydělaj),
b) jednotlivý souše, buď slabej průměr, kterej se nehodí k těžbě (když budou těžit sami, víc námahy a benzínu je bude stát těžba, než samotný dřevo), nebo osamocený souše o silnějším průměru, který stojej někde, kde se momentálně neplánuje těžba (měli by na to správně vypsat zakázku, ale nikdo se jim na to nepřihlásí, takhle si můžeš skácet klidně i půlmetrovej v průměru),
c) souše nebo i zdravý stromy určený k těžbě, který jsou v obtížně přístupným terénu - skály, prudký svahy apod. - obecně to, kam nevlezou ani s koněm (jak si to ty vodnosíš - asi na rameni - je tvoje věc).

Revírník ("hajnej") ti musí všechno označit. Musíš si dřevo na místě v lese srovnat tak, aby se dalo změřit množství (je jedno, jak dlouhý kusy atp., spíš aby to nebyla neforemná naházená hromada). Měla bys mít dycky u sebe smlouvu, kterou ti podepsal revírník. Máš nějakou lhůtu na odklizení, třeba měsíc, dva, do tý doby bys to měla natěžit, revírník změřit a zkásnout tě a ty odtahat domů (nebo pryč z lesa).