Kat,
ať se nestěhuje, když nechce.... ale ať pak neočekává, že ten vztah bude takový, že on udělá bez řečí stojku... Ona to drží ve fázi "chodíme spolu" "poznáváme se" - tak je to ve fázi "chodíme spolu" a "poznáváme se". Ne ve fázi "budeme spolu navěky".

Kdyby byla v takové situaci moje kamarádka, určitě bych jí po operaci pomohla - šla bych nakoupit, uvařila bych (nebo přinesla hotové jídlo z domova), vyvenčila jejího psa, odvezla jí k doktorovi - ale kdyby si natvrdo řekla, ať jí pošlu prachy na účet, tak bych asi dost zírala.

Kdysi jsme s přítelem sdíleli byt s kamarádem, který měl ošklivý úraz - přišel, jestli bychom mu nepůjčili. Když jsme řekli že jo, tak on vytáhnul smlouvu. Smáli jsme se, že to mezi kamarády není zapotřebí a on na to říkal, že právě proto, že jsme kamarádi a chceme zůstat kamarádi, tak je to lepší se smlouvou.

V případě zakladatelky skřípou dvě věci - ne to, že by si lidi měli pomáhat - ale to, že oni se nebyli schopní jasně domluvit - to, že někdo slíbí, že po operaci pomůže, třeba i finančně, se dá vysvětlit různě - já bych to chápala skutečně tak, že třeba zaplatím nákup - ne, že pošlu prachy na nájem na účet. Větší částky bych půjčila (i kdyby návrat pak vyšuměl).