V kolika letech jste dětem řekli, jak to je?
Nejstarší dceři to řekly kamarádky, když jí bylo 5 let. Vzala to v pohodě, povyprávěly jsme si o Ježíši jako daru Boha pro nás, o mudrcích, kteří mu přinesli dary. Myslím, že se jí to líbilo ještě víc než to zjevení dárků pod stromečkem.
Nejmladší už asi od 4 let koumá, že Ježíšek to určitě nenosí, že to nosí rodiče, protože Ježíšek by určitě nebyl tak pitomý, aby přinesl malé pyžamo, v tom má ruce pomýlená máti. Asi před měsícem s tím přišla zase, prý se o tom bavili v družině. Když to na mě vybalila, chvíli jsem se zamyslela a pak se rozhodla, že toho využiju a půjdu s pravdou ven. Řekla jsem jim to, co kdysi nejstarší. Nejmladší to odbyla nějakým lehce voprsklým ksichtem a výrokem, prostřední se rozbrečela a utekla, že tohle slyšet nechce. Když za pár dní zase něco řešila nejmladší, prostřední prohlásila, ať už jsme zticha, ona už to radši zapomněla a my jí to připomínáme. A vytáhla Zubničku jako poslední záchytný bod svého mýtického světa . Na to nejmladší si vzpomněla, že si ve škole vytrhla zub a koumala: "Mám ten zub nechat Zubničce nebo si ho mám nechat na památku? Když ho nechám Zubničce, určitě mi ho někam zašantročíš, jak tě znám!" (holkám bude v dubnu 7 a 9 let)
Jak to proběhlo u vás? Případně na kdy plánujete to dětem sdělit?