To je mi líto...

Já jsem taky byla vždycky docela pečlivá na děti, ale přesto:
- dala jsem dcerce vypít poměrně dost koncentrovanou jarovou vodu, udělala jsem si ve skleničce koncentrát na mytí nádobí , nechtěla to, ještě jsem jí trochu pohrozila, že musí...zjistila jsem to takřka hned, volala doktorce...
Pak jsem měla trauma, že jsem si skoro otrávila dítě.

- z podobné doby je historka (tehdy nebyly dětské autosedačky), kdy jsme jeli s šestitýdenním synem do Prahy takovou malou dodávkou. Kočárek stál vzadu, synek v něm, celou dobu jsem byla otočená a držela ho, aby se nehoupal nebo nepřevrátil. Takřka u babičky na Pankráci manžel zastavil na červenou, na zelenou se odpíchnul a mně kočárek vyklouzl z ruky a převrátil se...pak následovala scénka jak u Obecné školy, kdy Eda hledá pod převráceným kočárkem sestřičku.
Ihned jsme jeli do Motola, synkovi se nic nestalo, doktoři na nás dost zahlíželi, zvláš´t poté, co zaměřili zrak na starší dcerku, která den předtím spadla nosem na prolézačkovou zeměkouli a pod okem měla svůj první a poslední monokl.
Tak tady byly vnitřní výčitky ještě větší...ale andělíček strážníček zafungoval, oběma dětem je už kolem 30.

A táta roku:
- manžel otevřel dokořán okno ve 4. patře, s hláškou, že není uklizeno a vyvětráno, docela jsme se předtím chytli...tak se tím hodlal vyventilovat. Jenže od okna odešel a na otevřené okno se vyšplhal náš dvouletý synek...přišla jsem, když už měl hlavičku nad parapetem...do večera jsem měla tep minimálně 200.

- hrál si s dcerkou, dcerka nahoře na palandě, házeli si s míčem. Dcerka se víc vyklonila a po hlavě spadla na hranu spodní palandy...řev dcerky, řev manžela (ten v šoku křičel na malou), vylítla jsem z vany...dva stehy.

- nejmladší - syn - v létě na slavnostech slámy, trochu ufňukaný...najednou řev, manžel ho lehce plácnul přes záda, že a´t už se uklidní a přestane...synek měl ale pod tričkem vosu

A kamarádka - vůbec obrovská pečlivka:
- po těžkém komplikovaném porodu dala dítěti ještě v porodnici spolknout sirup na zavíjení dělohy (spletla si dvě lžičky s kapkami na nočním stolku)...naprosto v šoku doběhla z doktorem...ten byl ještě maličko vtipný, ale ona tři noci nespala a dítě pozorovala...

Jojo, bylo by toho asi i víc...stane se, člověk někdy nedomyslí, někdy nepozorností...asi každému se něco stalo.