Libiku, já zrovna dneska tak přemýšlela, že - mě ty Vánoce už zdaleka tak nebaví jako dřív...a nemyslím doby, kdy jsem byla děcko.
Ale myslím ty doby, kdy našim dětem svítila očka, kdy jejich těšení a očekávání bylo i mé...
Jo, zdobím, vařím a i jsem pekla, nakoupila a zabalila...a skoro všechno jsem to zvládla sama, zítra tu bude 7 lidí...jo, určitě to bude hezký, jsem ráda, že se sejdeme pohromadě...jsem ráda, že potěším ty druhé...ale už je to prostě jinak.
Jinak než dřív, dospěleji.
Pro sebe bych si eventuálně donesla větev, ozdobila, pustila svíčky a koledy a sedla si s knížkou.
Mladší dcerka si naposledy užívá své "dětské" Vánoce, dopřávám jí naposledy chovat se jako dítě...manžel se v určitých situacích tak chová celý život, tam žádná novinka není.
Jsem teď docela unavená a obávám se, že tahle únava nebude vykompenzovaná tak jako dřív. A možná proto mě to taky nebaví jako dřív.
Asi výrazně stárnu
...a pamatuju se, že moje prarodiče už Vánoce moc nebrávaly a já se tolik divila...a i tchýni, která má jinak doma opravdu vše hezké, uklizené a tak, dělám Vánoce já - přinesu jí vždycky vánoční hvězdu, svíčky, chvojí a ozdobičky...napeču kus cukroví a věnuju kus salátu...pro tchána.
Na druhou stranu jsem vděčná, že se můžeme sejít zatím skoro všichni...a pobýt spolu.
Přeju Ti hezké a klidné Vánoce.