Z mého pohledu jsou nevyvedla nic dramatického...ale už několikrát jsem tu psala o fázi a obrovské krizi, kterou naše rodina prošla...a vloudil se nám sem jeden člen, který sem tak úplně nepatřil, svým způsobem nějak zamíchal kartami....
Možná se úplně nedomluvili, že nic nedostanu, ale každý za sebe nějak vyjádřil svůj "nesouhlas", nespokojenost, nevím.
Ani nad tím už nechci přemýšlet, protože to jsou věci, které už jsou prožité a nějak zpracované, teda z mojí strany určitě...ale vzpomněla jsem si, jak moc mě to mrzelo, fakt moc.
Určitě jsem ztratila spoustu iluzí )a hrozně dlouho mi zrovna ty chyběly, taky růžové brýle, ale už vím, že bych v takovéhle atmosféře, co tenkrát, nemohla delší dobu žít, i když taky mi trvalo dlouho, než bych byla schopna se nějak zcela citově odpoutat.
Proto chápu spoustu z těch, co tu píšou a proč v neuspokojujících vztazích zůstávají, i přes mnohá zklamaná očekávání...