Mně se zdá, ryba-neryba, že věc visí na výrazu "je mi to jemně připomenuto". Je to ironie? A když jo, tak co? "jemně" nebo "připomenuto" nebo obojí? Něco tam bude, protože zakladatelka odpovídá drsně či jak, a to jako proč, že jo.
Pokud chce jeden kapra, má své přání jasně a zdvořile formulovat.
Maruško, moc bych si přál smaženýho kapra, klasiku.
A je to. Nevidím nikde Máňu, která by měla potřebu reagovat drsně. Spíš takto:
Ludvíku, ale ty ho vykucháš, počítej s tím, já ho obalím osmažím.