Tak třeba moje maminka potřebuje tyto vánoční návštěvy na potvrzení své identity "matka rodu". To jací jsme a co prožíváme ji dlouhodobě nezajímá, má vlastní obrazy a představy. Takže důležité je, abychom dorazili, ona udělala sto fotek (aby se měla čím prezentovat "měla jsem je tam všechny") a celou dvouhodinovou návštěvu si příjdu jak obtížný hmyz, který má moc dětí a je třeba to s ním chvíli vydržet a čím dřív vypadnou, tím dřív bude mít konečně klid. Nenabídla nám letos ani čaj nebo vodu. Nejet tam by byl podraz na moje děti, které se samozřejmě těší za tou málo známou babičkou a definitivní tečka našich vztahů, což nechci. Je i v šedesáti zcela nezralá osobnost, která neustále hraje jakési malé hry. Nevstoupení do těchto her ji hluboce uráží a zraňuje. Rozhovor o problémech či dokonce vztazích považuje za útok. Je mi s ní nepříjemně, ale přijít o vztah s ní zcela nechci. Snažili jsme se o intenzivnější vztahy, ale nestojí o ně, protože ji to háže do naší každodenní reality, bere její klid a vede to jen k sérii lží, protože nedokáže říct "nechci" místo "nemůžu".