Blábol to je, ale k věci: pro většinu žen je rodina na prvním místě, ale vůči kariéře, politice, společenskýmu ocenění, penězům atd. to nutně nestojí v opozici. Není to buď - anebo. Myslím, že jen menšina žen se doopravdy spokojí jen s tou rodinou a pak případně dlouho nic a pak ještě něčím, třeba čokoládou. Protože myslím, že i u spousty těch, u kterejch to tak vypadá, je péče o rodinu třeba strategií, jak si získat společenský uznání, který jinak nezískaj, protože mimo rodinu nejsou připuštěný. Například nemaj volební právo (nebo ho maj formálně, ale volej podle manžela, kterej má fakticky dva hlasy), nedisponujou vlastníma penězma atd. Anebo jsou pak i ženy, který se rodiny raději vzdaj, pokud chtěj dělat stejnou kariéru jako muži.

Feminismus je hnutí usilující o to, aby se žena nemusela nutně rozhodovat mezi rodinou a ostatním, aby jí rodina nutně neomezovala, pokud chce dělat i kariéru, vydělávat, zabejvat se politikou atd. Aby nebylo to buď - anebo.

Chlapi možná nechtěj rodinu, ale zdaleka ne každej chlap chce zůstat věčně sám, už jenom proto, že pokud si nesežene ženskou, může pro ostatní chlapy (ale i ženský) vypadat jako loser. To pak se pak i práh u toho vizuálního hlediska může silně posunout dolů.