Pokud se zamyslíme nad tím, co je podstatou Vánoc - Bůh se stal člověkem a to je něco úžasného. Daroval se nám způsobem, ve kterém vůbec nedbal na to, že je všemocným Bohem, ale chtěl se nám nějak přiblížit, abychom mu lépe porozuměli a abychom se ho nebáli. Přišel jako bezbranné dítě, narodil se ve chlévě, pak s rodiči prchal do cizí země, žil 30 let obyčejný život tesaře, pak 3 roky vyučoval a uzdravoval. Sloužil a sloužil, dával sám sebe, ani neměl moc času na odpočinek a nakonec skončil na kříži, aby nás všechny zachránil.

A začátek toho všeho si připomínáme o Vánocích. A možná chceme na tenhle obrovský dar nějak odpovědět, taky něco dát, taky nějak vyjádřit lásku, alespoň lidem, které máme okolo sebe nejblíže. Takže dáváme dárky s vědomím, že stejně vše máme od Boha. Tak pokud mluvíme o Ježíškovi, je to vlastně způsob, jak malému dítěti sdělujeme, že Bůh je dobrý a dává dobré dary.