Přidat odpověď
Měla jsem dvojčata v necelých 22 letech... těhotenství i začátky s dětmi byly tak náročné, že následujících 10 let mě myšlenka na další dítě ani nenapadla... Pak jsem se rozvedla a občas mě napadlo, že jsem si děti vlastně vůbec neužila, starostí bylo hodně a že by bylo fajn mít ještě jedno... stanovila jsem si pro to hranici do 35 let. Jenže se jaksi do té doby nenašel nikdo, koho bych jako tatínka chtěla. A po té 35ctce už byla myšlenka na těhotenství spojená pouze s panikou a měla jsem to rozumově vyřešeno. Teď mi je 41, synům bude za měsíc 20 a upřímně doufám, že mě babičkou ještě pár let neudělají. K miminkům nemám pražádný vztah, když je mladé kolegyně přivezou ukázat do práce, nijak mě to k nim nepřitahuje a nemám vůbec žádnou potřebu si je chovat. Doufám, že za pár let se to k vnoučatům nějak vykrystalizuje.
Předchozí