Většina z nás by se to takové situace nedostala, protože by jí zabránila hned od začátku. Ale když už by se to stalo, tak by se tomu bránila. A ano, šla by do "sporu" kvůli vaření, když to má pro dotyčnou tak fatální následky.

Jsou jen dvě možnosti. Buď s tím TY něco uděláš nebo neuděláš. SAMO se to nezmění, protože nikdo jinej než ty s tím problém nemá a všichni jsou v podstatě s nastavením spokojený.

Takže teď si musíš říct ty, jestli to chceš změnit. Máš dvě možnosti - nebudeš dělat nic a bude to furt to samý - ty budeš všude kmitat, budeš uhoněná, nedoceněná a z těch návštěv budeš mít akorát pocit, že ti všichni ubližujou.

Nebo to zkusíš změnit, tak jak jsem ti psala. A nejdřív tě možná čeká nějaké dohadování, ale pak nastane úleva - ostatní pochopí, že ty ses rozhodla pro změnu a setrváš u toho a tak problém vaření nějak vyřeší mezi sebou. A ty si konečně budeš moci ty návštěvy užívat.

Upřímně - pořád nechápu, proč se bojíš se za sebe postavit. Kdybys třeba ráda vařila a všichni tě furt chválili, jak bezvadně vaříš, tak bych rozuměla, že bys měla dilema - vařit a nechat se chválit, ale být unavená nebo část vaření přehodit na ostatní, mít míň práce ale taky míň pochvaly.

Ale když máš na vybranou mezi variantou práce + kecy nebo míň práce + kecy, tak fakt nerozumím tomu, proč dáváš přednost tomu prvnímu.