To s tebou nesouhlasím.

Já myslím, že tady jsou vždy různé rady, jak by se dala situace řešit. Ale podstatou všech těch řešení je, že musí Konvallinka začít u sebe. A mně to připadá, že to se jí nechce nebo se toho bojí

A čeká, že na základě jejího pasivního postoje přijde změna zvenčí. Že by to tak bylo správné a spravedlivé. Ano, někdy bylo. Jenže život není spravedlivej. A tak se buď o něco pokusím nebo rezignuju. Ale Konvalinka si pořád ještě tohle nepřiznala a pořád čeká na tu změnu zvenčí a nám (a sobě) vysvětluje a obhajuje, proč nic nejde. Určitě nemůže změnit všechno, ale něco by určitě šlo.

Jestli už zařídila tu skříň, tak to je fajn. Jednak by měla jednu praktickou věc z krku a jednak by ji to mohlo povzbudit v dalších krocích, protože by viděla, že i to, co považovala za nemožné, nakonec šlo. Ale měla by nám to tu napsat, protože by se jí určitě dostalo spousta pochvaly a ta potěší vždycky.