Když mi bylo deset, byly kníry děsně moderní. A já byla přesvědčená, že se nikdy nevdám, protože mě kníry připadaly (a dodnes připadají) odporné a líbání s knírem mi připadalo (a připadá) nechutné.
A taky mi připadali děsní plešatí chlapi. Dnes mi plešouni připadají normální, protože je takovej každej druhej i když nemusí.
Ale kníráči jsou pro mě pořád fuj.